Role státu

Změníme současný průběžně financovaný důchodový systém (I. pilíř)? Na principu není co měnit a nikdo průběžný systém v posledních letech ani nepožadoval rušit. K parametrickým změnám ale dochází. V posledních dvaceti letech došlo dokonce k zásadním změnám.

Jen mezi roky 2010 a 2012 dochází ke:
– sjednocování důchodového věku pro muže a ženy,
– určení pravidel pro postupné zvyšování důchodového věku bez stanovení maximální hranice,
– omezení maximální valorizace státních důchodů,
– prodlužování minimální doby placení důchodového pojištění až na 35 „odpracovaných“ let,
– změně ve výši krácení předčasných důchodů,
– zavedení výpočtu penze z celoživotních příjmů,
(až na tento bod, nic moc pozitivního pro budoucího důchodce)
… Změny paradoxně označované jako „malá důchodová reforma“. Pojmenováním „velká důchodová reforma“ bylo označeno zavedení důchodového spoření (II. pilíř) a nového doplňkového penzijního spoření (III. pilíř) místo původního penzijního připojištění, současně se zvýšením státního příspěvku.

Vraťme se k tématu tohoto webu, ke spoření „bez reformy“. Jaká část státního rozpočtu má být věnována pro podporu individuálního spoření na penzi? Jak spoření podpořit (příspěvkem, daňovým odpočtem)? Koho ve spoření na penzi podpořit? Jaké spoření určit jako nejvhodnější pro spoření na penzi? Nejvhodnější spoření pro koho, v jakém věku, jakou částku, s jakou pravidelností, s jakým rizikem, s jakým výnosem, na jak dlouho, s jakou možností předčasného výběru finanční rezervy,…?
Odpověď a řešení je vždy jen individuální. S individuálním řešením nám může pomoci také finanční poradce. Pokud ovšem poradce není ovlivněn vnějším vlivem vychylujícím celý systém, resp. aktuální pohled na „výhodnost“ vlastností daného spoření.

Má stát zákonem určovat vlastnosti spořicího produktu? Nebo dokonce zřizovat pro spoření nové instituce? Není vhodnější, aby stát pouze nastavil podmínky pro čerpání státní podpory při splnění cíle spoření?

Řešením tak je podpořit „spoření na penzi“ – tedy spoření, které bude použito pro zdroj výplaty dodatečného pravidelného příjmu důchodce. O nutnosti vracení státních dotací na podporu úspor, které takto nebudou využity, není pochyb. Stát systém „dotací“ umí (s komplikacemi danými nastavením podmínek) ve stavebním spoření i s penzijními fondy. Rozšířením penzijních příspěvků jen na účelovost se do hry zapojí i ostatní finanční instituce.
Zdarma tím mj. naroste počet podporovatelů „spoření na penzi“ 🙂