Finanční poradci

Jak se změní role finančních poradců při uvolnění spoření na penzi „bez reformy“? Dnes „poradenství“ funguje výhradně jako zprostředkování prodeje(!) spoření. Rozšíření spoření na penzi zlepší i situaci ve finančním poradenství.

Poradenství? Když klient podepíše smlouvu spoření, pojištění,… platí odměnu zprostředkovatele poskytovatel produktu (tzn. pojišťovna, banka, penzijní společnost,… z poplatků, které ji hradí klient). Bylo by alibistické si myslet, že výše provize neovlivní co, kdy a komu poradce nabízí.
Pokud chce manažer finanční instituce zlepšit výsledky, za které je placen, prosadí vyšší odměnu zprostředkovatelům, jednorázovou prémii, … nebo dočasně zvýhodní produkt (slevou z poplatku, vyšším zhodnocením, prémií, dárkem,…). Trpělivým zprostředkovatelům tyto sezónní akce „shora“ pomáhají s prodejem, nikoli s poradenstvím.

Role finančního poradce spočívá v objektivní pomoci při správě rodinných financí. Úmysly většiny poradců nejsou nekalé. Nejdříve poradci řešili stránku úspor – spoření, investování,… V další vlně se zajímali o výdaje domácností – hypotéky, úvěry. Bez centrálních zásahů se poradenství rozšířilo také o konsolidaci výdajů za další rodinné výdaje – elektřina, plyn, telefon,… Zdá se, že poradce/zprostředkovatel se v posledních letech dostal dál než byly předpoklady nebo snad i plány státních institucí a regulátorů.

Doplňkové penzijní spoření i důchodové spoření obsahuje možnost spoření podle životního cyklu – riziko investování se přizpůsobuje věku klienta. Ke snižování rizika investic (úspor) klienta dochází plánované, postupně již 10 let před vznikem jeho nároku na výplatu úspor.

Věk klienta se silně zohledňuje při spoření u penzijních společností. Nemá ale poradce řešit úpory komplexně? Celé portfolio, ne jen portfolia jednotlivých produktů u toho kterého fondu, banky,..? Mohl by poradce vybírat a doporučovat bez zkreslení vlivem dočasných a politicky ovlivnitelných dotací na jednoúčelově vytvořené a momentálně státem podporované spoření?

Podpora stavebního spoření byla zavedena v roce 1993 ve výši 4500 Kč ročně na smlouvu jedné osoby. /zjednodušeně/ Změna podmínek časem snížila státní dotaci na 2000 Kč a přibyla mj. možnost mít více smluv. Převod účelového dlouhodobého spoření na dobu neurčitou mezi spořitelnami není možný dodnes.
Státní příspěvky penzijního připojištění startovaly v roce 1994 na 120 Kč k 500 Kč měsíčního spoření. Státní příspěvky se (jen pro nové uzavřené smlouvy!) zvýšily na 150 Kč měsíčně. Od roku 2013 všichni ke svému spoření dostanou až 230 Kč při spoření 1000 Kč měsíčně.
Několikrát se změnily podmínky daňového zvýhodnění životního pojištění, až došlo k omezení největšího „otáčení“ smluv. V poslední době se mluví o dalším zpřísnění pravidel.
Změny – státní zásahy vždy vedly ke kampaňovému jednání finančních institucí a řetězově i jejich zprostředkovatelů. Nevzrostl tím zájem o dlouhodobé spoření a finanční gramotnost obyvatel se tím také výrazně nezvýšila.

Ano, poradce při uvolnění spoření na penzi dostane možnost klientovi „poradit“ při volbě spoření. Dnes prvotní problém účelovosti bude při výběru spoření potlačen parametry výnosů a nákladů spoření, likvidity, rizika. Klient bude moci komplexně řešit rozložení portfolia z hlediska všech rizik. Výhodou plošné podpory spoření je získání účelového bonusu v podobě státní dotace „kdekoli“ (při dodržení stejných podmínek).