Jakou roli by měly banky, stavební spořitelny, fondy kolektivního investování nebo pojišťovny a další finanční instituce při uvolnění spoření na penzi „bez reformy“? Poskytovatelé finančních produktů (banky, fondy, pojišťovny,…) by mohly svým klientům nabídnout „spoření na penzi“ např. ve formě podúčtů nebo samostatných produktů. Podmínkou pro získání státních příspěvků ke spoření na penzi by bylo účelové použití těchto úspor. Tzn. čerpání „pravidelné penze“ z těchto úspor.

V současnosti při výplatě úspor nejde o nic nového. Stejným způsobem je zařízena výplata úspor z účastnických fondů penzijních společností (zavedených v r. 2013).

Všechny úspory na penzi by se pro „účelovou výplatu“ převedly do penzijních společností nebo životních pojišťoven? Ano, tyto způsoby výplaty již od r. 2013 upravuje zákon pro výplatu úspor z doplňkového penzijního spoření (III. pilíř). Výplatu pravidelné penze nyní zákon umožňuje zahájit 5 let před dosažením důchodového věku.
Pro řádově desetitisíce budoucích důchodců ročně je atraktivní i tzv. „předdůchod“. Důchodce tak získává další nezanedbatelná zvýhodnění od státu… to je již ale možné od r. 2013.

A co spoření na dobu určitou? Kolektivní investování nebo otáčení stavebního spoření? Čerpání státních příspěvků bez jejich ztráty je možné podmínit stejně jako dnes tím, že by v průběhu spoření nedošlo k „výběru“ úspor… Smluvně i technicky řešitelná záležitost s možností kontroly ze strany státu.

 

Seznam licencovaných subjektů Českou národní bankou je dostupný na www.cnb.cz. Jde o desítky bank, pojišťoven, stovky fondů,… nabízejících již dnes finanční služby na území České republiky.